Římskokatolická farnost Mariánské Radčice
Římskokatolická farnost Mariánské Radčice je Leadpartnerem v projektu „Božské tóny v Krušnohoří“, který je realizován prostřednictvím programu Interreg Česko – Sasko 2021–2027. Farnost sídlí na adrese Mostecká 22, 435 32 Mariánské Radčice a je církevní správní jednotkou sdružující římské katolíky na území obce Mariánské Radčice a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Mariánské Radčice jsou významným duchovním místem severních Čech, a to především díky baroknímu kostelu Panny Marie Bolestné, který je tradičním cílem poutníků a milovníků historie.
Hisorický vývoj
Areál poutního kostela v Mariánských Radčicích získal dnešní podobu v letech 1692 – 1703, v první fázi byl stavěn Janem Baptistou Matheyem. Loď kostela s transeptem byla stavěna po roce 1695, v realizaci poté pokračoval Giulio Broggio, který původní záměr zčásti pozměnil připojením obdélného, protáhlou kopulí s lucernou sklenutého presbytáře odvozeného ze starších autorových realizací (viz kaple sv. Františka Xaverského v Liběšicích). Kostel obklopil ambit obdélného půdorysu s předsazeným západním portikem se šesti kaplemi, z nichž čtyři nárožní jsou zmenšenou variantou presbytáře, zbylé dvě jsou obdélné. Klenby ambitů byly opatřeny koncem 18. století výjevy z loretánské litanie od Ignáce Tatschnera, interiér kaplí doplnila malířská výzdoba Josefa Kramolína a na stěnách ambitů byly vymalovány legendické výjevy zázračných vyslyšení na přímluvu Panny Marie Bolestné z Mariánských Radčic V rohových kaplích se rovněž nachází sochařská výzdoba z dílny F. A. Kuena. Původní barokní vybavení kostela se dochovalo jen z části – chórové lavice, obrazy a sochy presbytáře, kazatelna další část pochází z konce 19. století
Popis
Areál poutního kostela P. Marie Bolestné se nachází ve střední části obce Mariánské Radčice a dnešní podobu získal v letech 1692 – 1703, v první fázi byl stavěn Janem Baptistou Matheyem. Loď kostela s transeptem stavěna po roce 1695, v realizaci pokračoval Giulio Broggio, který původní záměr zčásti pozměnil připojením obdélného, protáhlou kopulí s lucernou sklenutého presbytáře odvozeného ze starších autorových realizací (viz kaple sv. Františka Xaverského v Liběšicích).
Kostel obklopil ambit obdélného půdorysu s předsazeným západním portikem se šesti kaplemi, z nichž čtyři nárožní jsou zmenšenou variantou presbytáře, zbylé dvě obdélné. Klenby ambitů byly opatřeny koncem 18. století výjevy z loretánské litanie od Ignáce Tatschnera, interiér kaplí doplnila malířská výzdoba Josefa Kramolína, na stěnách ambitů byly vymalovány legendické výjevy zázračných vyslyšení na přímluvu Panny Marie Bolestné z Mariánských Radčic. V rohových kaplích se rovněž nachází sochařská výzdoba z dílny F. A. Kuena. Původní barokní vybavení kostela se dochovalo jen z části – chórové lavice, obrazy a sochy presbytáře, kazatelna; část pochází z konce 19. stol. Počet kaplí společně s presbytářem vytváří symboliku Sedmi bolestí Panny Marie. Ambit s kaplemi byl postaven v letech 1697-1703 podle návrhu Giulia Broggia.
K ambitu se krčkem napojující fara č.p. 22, která se nachází na jihovýchodní straně, a hospodářská budova navazující v ose na západní křídlo fary. Patrová trojkřídlá barokní fara byla postavena ve dvou etapách – v roce 1719 a letech 1727 – 1730 podle návrhu Octavia Broggia. Hlavní průčelí má bohaté štukové členění a jeho vstup lemuje mohutný portál. Přízemní zděná budova, pocházející z první poloviny 19. století, sloužila jako hospodářské zázemí fary, k níž se napojuje v ose. Obdélná budova má prosté fasády a její sedlovou střechu kryjí bobrovky.
Popis památkové hodnoty
Vysoce hodnotný barokní areál měl v minulosti značný význam jako jedno z předních poutních míst v regionu, počet kaplí společně s presbytářem vytváří symboliku Sedmi bolestí Panny Marie – areál byl přirovnáván počátkem 18. století k jedné ze čtyř mariánských pevností, a to vedle Zahražan, Horního Jiřetína a Bohosudova. Poutní areál s působivým seskupením členité střešní krajiny s výškovou dominancí kostela nad obvodovými ambity se krajino-tvorně uplatňuje v relativně rovinaté podkrušnohorské pánvi především z pohledů od západu a jihozápadu, z ostatních spíše jako dominanta obce.